Čtyři hoši a já.
Snad jediní slušně vychovaní v tom zeleném lágru.
Nastal čas skončit tu hloupou a zbytečnou hru se sádelnatými gumami.
Měl jsem tou dobou žaludeční vředy a nebylo mi zrovna do zpěvu.
Všem pěti nám bylo jasné, na co uhrát náš předčasný odchod.
Chlapci ode mne okoukli ohledně vředů všechno.
Po pár týdnech jsme si zkusili čerstvě nabytou svobodu, v jedné hospůdce.
Oni prošli na vředy a já to uhrál na epilepsii.
Řidičák mi ještě nevrátili.