Lížu ti podélný řez na tvém hnědém zadku, Jolano.
Cítíš můj jazyk, jak se plíží tou rankou a mlčíš.
Člověk by čekal alespoň syknutí, ale nic.
Beru si na pomoc sůl.
Nelíbí se ti to a nasraná odcházíš do koupelny.
Dívám se na náš bičík a přemýšlím, jestli bylo správné obětovat celou socku do tohoto zboží.
Balím ho zpět do krabičky.
Nemáme den.
To se nedá nic dělat....