TKANIČKA

 

Koukám na tkaničku od bot, je zavázaná na krku mého psa.
Někdo si dal tu práci a připravil se o ni.
Mě připravil o psa.
Jeho tlapky se pohupují ve futrech dveří mé nové kanceláře.
Byl to voříšek a poslouchal tu samou hudbu, co já.
Ta tkanička má černou barvu.
O tkaničkách toho vím sakra málo!
Když nejste líní, sešněrujete si někdy s nimi boty.
Pes by s ní neměl mít nikdy nic moc společného.
Tohle mi říká můj základní instinkt.
Ale jsem teprve detektiv, co začíná...