SKVĚLEJ DEN

 

"Dneska budu šaty", oznámila mi.
Zakroutil jsem ušima, svalil se do křesla a vzal do ruky telefon.
"Čau Frede, Líza je šaty", polkl jsem do sluchátka a koukal na ní, jak zalézá do skříně.
"Kurva, jak jí napadly šaty"? Podivil se a jemně zasténal.
Bylo mi jasné, že nemám dobrý den.
"Hele nevím, prostě je dneska šaty. Zdá se mi, že je to lepší než minule."
"A co byla do prdele minule, už si nevzpomínám."
Ve sluchátku bylo slyšet pravidelné mlaskání.
"Frede? Zavolám, až ti ho ta přiblblá osmnáctka přestane kouřit."
Zavěsil jsem a zaklonil hlavu.
Ze skříně nevyšel jediný šum.
Šaty se ani nehly, vezmu je zítra k doktorovi.