NÁDRAŽÍ

 

Vystoupil jsem z vlaku a koupil si flašku rumu.
Jako voják jsem jí potřeboval.
Sednul jsem si na perón a sledoval, jak ta zasraná kraksna, kterou jsem měl pokračovat, ujíždí.
Pořádně jsem si loknul.
Když jsem s flaškou klesal zpátky, něco jsem uviděl.
Ze dveří tý železný herky vyskočil další voják.
Byl to můj kámoš.
Sloup, co zrovna ten náš vagón míjel, ho jemně odrazil zpátky.
Připadalo mi, jakoby se mu hlava obrátila o 180 stupňů.
Je pravda, že jsem byl daleko.
Zrovna v tu chvíli odkudsi přilétl holub.
Natahoval krk, jakoby mi chtěl něco říct.
Nebylo nám ale oběma do řeči.
On měl hlad a já žízeň!