"Je to dost peněz" říkám, když podávám tomu chlapíkovi v brýlích tu sumu.
"Víte, zdá se mi to za jednu pitomou ženskou dost přehnaný."
"Nemusíme to dělat, když nechcete", podává mi ty poctivě vydělaný prachy zpátky.
"Ale pak se nedivte, až ucítíte pálení na prsou. To bude pozdrav od ní."
Podávám mu peníze zpátky.
"Kdo to udělá?"
"Kurva, co je vám do toho?
Tady Láďa si za to půjde sednout, to Láďu kvůli vám obviní z vraždy!"
Kouknul jsem se na Láďu.
"Hlavně mlčení, chlapi.", poplácal jsem Láďu na rameno.
"Do prdele, tak tohle už mě nebaví, všechno je řečený.", naježil se brejláč.
"Teď zmizte někam do prdele. Třeba na dovolenou a nechte nás dělat naší práci."
Když zabouchly dveře od jejich auťáku a odjeli, hryzalo mě trochu svědomí...